neviem, ako začať ... nášmu synovi pred mesiacom diagnostikovali rozsiahle metastázy chrbtice ... momentálne je na vozíku, ochrnutý od pol pása nadol ... vyhrali sme prvý boj pred dvomi rokmi, ale teraz je to ešte horšie ... nejakú liečbu len skúšajú, vraj na niečo také nemajú ani protokol. Metastázy MG sú vraj veľmi vzácne ... bojujeme, modlíme sa ... ale nechcem to hnať do krajností ... syn to znáša veľmi, veľmi statočne ... tak trochu viním lekárov, pretože nikoho nenapadlo urobiť aj kontrolné MR chrbtice, keď mal pred časom prvý epileptický záchvat a dva dni nerozprával ... ohlásim sa ako bojujeme ... vy bojujte tiež ... mamina

je to hrozné, co píšete, moje mamina v poslední době má strašné bolesti v bederní části a bolest jí vystřeluje do nohou a už jenom leží. Nemůže se ani na posteli otočit, zvednout nohy, nic. Občas ji píchnou injekci na bolesti a to ještě musím za doktorama a říct jim to. Dnes ji dělali CT pánve a RTG plic, vše je prý v pořádku, ale mamina má přesto hrozné bolesti. Začíná ji fialovět levá noha, v pondělí 16. jde ma MR hlavy, zda se nádor opět nezačíná objevovat. Strašné je, že mamina už to vzdává a já se ji nedivím.

Previously wrote:

je to hrozné, co píšete, moje mamina v poslední době má strašné bolesti v bederní části a bolest jí vystřeluje do nohou a už jenom leží. Nemůže se ani na posteli otočit, zvednout nohy, nic. Občas ji píchnou injekci na bolesti a to ještě musím za doktorama a říct jim to. Dnes ji dělali CT pánve a RTG plic, vše je prý v pořádku, ale mamina má přesto hrozné bolesti. Začíná ji fialovět levá noha, v pondělí 16. jde ma MR hlavy, zda se nádor opět nezačíná objevovat. Strašné je, že mamina už to vzdává a já se ji nedivím.

Je to těžké, také se nedivím. Jak dopadlo vyšetření?

 

Sme so synom v nemocnici na onkológii dva týždne. Museli mu nasadiť liečbu proti bolesti hlavy, ktoré boli veľmi silné. S lekármi sme sa dohodli na akomsi udržiavacom režime, minimálne infúzie, len to, čo je naozaj nutné. Máme totiž tú smolu, že tu nie je žiadny hospis ani oddelenie s paliatívnou liečbou, kde by človek mohol dôstojne ukončiť svoj život. Syn väčšinou spí. Nám to "vyhovuje" berieme to ako nutné zlo, aby sa zbytočne nepýtal a netrápil. Navyše mu prestal pracovať žalúdok a tak nemohol týždeň nič jesť a takmer nič piť. Tak teraz mu pomaly dávame tekuté jedlo, aby sme zistili, či sa to napravilo, alebo to bude žiaľ zlyhanie žalúdka v dôsledku porušenej miechy. Aj napriek našej neradostnej sitácii prajem všetkým veľa síl. Mamina

Jsem tu opět po měsíci, protože jsem neměla sílu o tom napsat. Byla jsem zde naposledy 9.7.08,kdy jsem psala, že 16.7. jedeme s maminu na MR. Bohužel jsme nedojeli, maminka 12.7. zemřela v bolestech na selhání systému. Od operace žila přesně pouhé 4 měsíce. Byly to hrozné měsíce, kdy mamina většinu času trávila pouze v nemocnicích a ten poslední byl nejhorší. Dnes s bratrem víme, že neměla chodit na chemo a užít poslední měsíce života v plném zdraví a síle, a co víc, hlavně důstojně. Jediné, co nás uklidňuje, že teď je jí dobře a že jsme celé 4 měsíce každý den s ní byli. Já jsem konec nezvládla, zbaběle jsem odjela na víkend na chalupu, protože jsem věděla, že už je to tady. Můj bratr a taťka s ní byli v té hrozné poslední chvíli a ještě se ji pokoušeli oživovat. Asi je to pravda, že s touhle hnusnou potvoru se bojovat nedá, já jsem rozhodlá, zda mě to potká žádnou léčbu neprodělat. Všem Vám ostatním držím palečky a přeji hodně síly. Co se týče doktorů, tak jsem byla velice překvapena s profesionální přístupem v Krajské nemocnici Ústí nad Labem. Neurochirurgie je tam opravdu na vysoké úrovni.