Všem z "ordinace"děkuji za podporu a slova útěchy.Hlavně Šárce, July, Ivě, Medúze, je Vás víc co jste mi dodávali odvahu. Bohužel můj milovaný manžel ve čtvrtek večer 28.5.svůj boj s Glioblastomem po 3 letech,1 měsíci a 26 dnech prohrál....Sedm měsíců od poslední třetí operace jsem se o něho starala doma,stav se postupně zhoršoval (mluva,zrak,chůze,krmení,pleny,bolesti hlavy). Poslední 3 dny ztrácel schopnost polykat.Krmení (mixovaná strava) bylo velice obtížné,tekutiny pouze injekční stříkačkou.V úterý začaly problémy s dechem,těžké dýchání,chrčení,ve středu se přidaly výpadky dechu, stav se odpoledne tak zhoršil že jsem si myslela že se udusí.Rychlá záchrana ho odvezla napojeného na kyslík do nemocnice kde druhý den večer zemřel.Je to beznaděj,bolest,prázdnota.Manžel byl  bojovník, bojoval jako lev,on byl ve znamení lva.Teď už ho nic netrápí,přejme mu ten klid.Jsem tu sama v prázdném bytě s našimi dvěma mini pejsky a jeho milovanou kočičkou a nevím co dál,nic mi nebaví,na nic nemám náladu.Nešťastná Pája 

PS Nevím co se tam v "ordinaci stalo za problém a komu vadilo že jsme se tam dělili o rady, bolest, malá vítězství.Chodili jsme tam na ty stránky hodně dlouho. 

Mila Pajo!Jeste jedmou Vam chci vyjadrit uprimnou soustrast!Vy i Vas manzel jste byli pro mne od pocatku (co jsem narazila na tu diskuzi) velkou oporou, dostala jsem hodne cennych rad. Skoda jen ze to vsechno se tykalo tak hrozne nemoci...Drzte se!Meduza to napsla moc hezky-ze snad casem ta bolest trochu otupi a budete vse videt jako pres mlecne sklo...Myslete na to dobre a hezke, co jste s manzelem prozila!...Preji Vam hodne sil v techto tezkych,smutnych dnech...July

Drahá Pájo, vím, že to moc bolí, když vám navždy odešel milovaný člověk. Snad čas otupí aspoň trošku ty naše rány v srdci, ale teď je to ještě moc živé. Přijměte ode mě ještě jednou hlubokou a upřímnou soustrast. Na stránkách ordinace jsme byli všichni jako jedna velká rodina, navzájem jsme si radili, sdíleli společně bolest, radost nad drobnými výtězstvími s touto zákeřnou a nevyléčitelnou nemocí. Jsem sama s dcerou, pořídili jsme si malého pejska maltézáčka, aby vnesl do našich srdcí aspoň trochu lásky a štěstí. Vždy se budu obracet na naše diskuzní příspěvky, pomáhá mi to být tak nějak blíž všemu dění okolo této nemoci a jen doufám, že se časem najde lék, který pomůže lidem, aby nemuseli projít tím, čím procházeli naši nejbližší. Hodně sil do dalších dnů. Budu ráda, když zůstaneme v kontaktu. Šárka

Previously Pavla Korejsová wrote:

Milá Pájo, posílám vám hodně vnitřní síly, ať ten nepopsatelný zármutek překonáte.

Touto cestou bych Vám z celého srdce chtěla poděkovat za vaše nejcennější praktické rady, není nad ně, protože to, co vy tady dáváte vám nikde ve zdravotnických zařízeních neřeknou, pouze to chábe konstatování, však víte  "jaká je prognóza této diagnózy".

I já vám všem chci poskytnout z internetu vyčtenou přírodní chemoterapii na bázi javorového sirupu a sody bicarbony( zde více.. http://www.tetakaterina.cz/38-lecitelske-tipy/740-lecba-rakoviny--prirodni-chemoterapie.html),

moje maminka to našemu tatínkovi podávala ještě před chemou a ozářky a tátovi po operaci nádoru přestaly bolesti hlavy, takže nemusel užívat novalgin a celkově začal se citít lépe až do doby než začala chema a radikální ozářky, které mu vzaly chuť k jídlu, takže malinko zhubnul, přesto dobral 30 naordinovaných ozářek+themodal140mg. Mohu se zeptat ještě jednou, co by mohlo pomoci k vrácení chuťi k jídlu? děkuji mockrát za pomoc.

Všem z "ordinace"děkuji za podporu a slova útěchy.Hlavně Šárce, July, Ivě, Medúze, je Vás víc co jste mi dodávali odvahu. Bohužel můj milovaný manžel ve čtvrtek večer 28.5.svůj boj s Glioblastomem po 3 letech,1 měsíci a 26 dnech prohrál....Sedm měsíců od poslední třetí operace jsem se o něho starala doma,stav se postupně zhoršoval (mluva,zrak,chůze,krmení,pleny,bolesti hlavy). Poslední 3 dny ztrácel schopnost polykat.Krmení (mixovaná strava) bylo velice obtížné,tekutiny pouze injekční stříkačkou.V úterý začaly problémy s dechem,těžké dýchání,chrčení,ve středu se přidaly výpadky dechu, stav se odpoledne tak zhoršil že jsem si myslela že se udusí.Rychlá záchrana ho odvezla napojeného na kyslík do nemocnice kde druhý den večer zemřel.Je to beznaděj,bolest,prázdnota.Manžel byl  bojovník, bojoval jako lev,on byl ve znamení lva.Teď už ho nic netrápí,přejme mu ten klid.Jsem tu sama v prázdném bytě s našimi dvěma mini pejsky a jeho milovanou kočičkou a nevím co dál,nic mi nebaví,na nic nemám náladu.Nešťastná Pája 

PS Nevím co se tam v "ordinaci stalo za problém a komu vadilo že jsme se tam dělili o rady, bolest, malá vítězství.Chodili jsme tam na ty stránky hodně dlouho. 

Previously Pavla Korejsová wrote:

Všem z "ordinace"děkuji za podporu a slova útěchy.Hlavně Šárce, July, Ivě, Medúze, je Vás víc co jste mi dodávali odvahu. Bohužel můj milovaný manžel ve čtvrtek večer 28.5.svůj boj s Glioblastomem po 3 letech,1 měsíci a 26 dnech prohrál....Sedm měsíců od poslední třetí operace jsem se o něho starala doma,stav se postupně zhoršoval (mluva,zrak,chůze,krmení,pleny,bolesti hlavy). Poslední 3 dny ztrácel schopnost polykat.Krmení (mixovaná strava) bylo velice obtížné,tekutiny pouze injekční stříkačkou.V úterý začaly problémy s dechem,těžké dýchání,chrčení,ve středu se přidaly výpadky dechu, stav se odpoledne tak zhoršil že jsem si myslela že se udusí.Rychlá záchrana ho odvezla napojeného na kyslík do nemocnice kde druhý den večer zemřel.Je to beznaděj,bolest,prázdnota.Manžel byl  bojovník, bojoval jako lev,on byl ve znamení lva.Teď už ho nic netrápí,přejme mu ten klid.Jsem tu sama v prázdném bytě s našimi dvěma mini pejsky a jeho milovanou kočičkou a nevím co dál,nic mi nebaví,na nic nemám náladu.Nešťastná Pája 

PS Nevím co se tam v "ordinaci stalo za problém a komu vadilo že jsme se tam dělili o rady, bolest, malá vítězství.Chodili jsme tam na ty stránky hodně dlouho. 

dobrý den,v lednu tatkovi našli nádor v hlavě a od té doby nežijeme ničím jiným.nám všem se otočil život vzhůru nohama.12,února ho operovali,měsíc byl úplně v pohodě,pak se zamotal a od té doby je to horší a horší.snad už ležel ve všech nemocnicích v praze.je po ozařování,už je doma,ted jenom čekáme co bude dál.špatně chodí,tedy spíš vůbec,jenom leží,nevíme co ví,co si myslí.chtěla bych se zeptat pájy jak to bral její manžel,jestli si to uvědomoval.přeju vám moc moc sil,protože ted vim,jak to bolí.